to nejlepší z přírody pro aktivní tělo

Co textilní odborníci, obyvatelé severských zemí a většina zimních sportovců vědí již dlouhá léta se díky nejnovějším trendům outdoorového oblečení nyní prosazuje u široké mezinárodní veřejnosti. Ovčí střižní vlna se navrací na trh jako nové vlákno v oblasti funkčního ošacení. Především jemné a extra jemné typy vln Merino jsou dnes opět a právem oblíbené, protože nároky na funkčnost oblečení stále rostou a syntetická vlákna jim v mnoha oblastech přestávají vyhovovat. Vlastně je to logické, ovčí vlna je vlákno po milióny let vyvíjené přírodou k ochraně savce.

Přednosti vlny Merino ve zkratce:

• jemný až hedvábný omak - nejjemnější typy Merino (extrafine a superfine - užívané pro výrobu prádla) mají vlákna o průměru 16 mikrometrů (mikronů), tj. 0,016 milimetru; pro srovnání: lidský vlas je silný 100 mikrometrů; vlna merino fine, užívaná pro výrobu svetrů, čepic, ponožek a dalších oděvních součástek a doplňků, má vlákna o průměru 19 až 23 mikronů;
• termoregulační schopnost - vlněné textilní materiály vytvářejí na těle mikroklima, které zabraňuje rychlému průniku vnějšího klimatu k pokožce - ať již chladného v zimě (vlna udržuje teplo) nebo horkého v létě (vlna udržuje chlad);
• odvod potu - povrch vlákna (šupinky) je hydrofobní a odvádí pot; ten se buď odpaří nebo se jeho páry, jsou‑li zadržovány (například dalším vnějším oděvem), natáhnou dovnitř vlákna, které je naopak hydrofilní. Přitom má vlákno vlny schopnost absorbovat vlhkost až do objemu 1/3 své váhy . Klíčové přitom je, že díky svému hydrofobnímu povrchu i plně "nasáté" vlákno zůstává na omak suché a zároveň neztrácí nic ze své termoregulační schopnosti ;
• prodyšnost - vlněný textilní materiál je i v husté struktuře dobře prodyšný ("dýchá"), a to i v případě, jsou‑li vlákna "nasátá" vlhkostí. Tato vlastnost zároveň umožňuje vlhkosti ve vláknech rychle se odpařovat. Prodyšnost je daná nepravidelnou povrchovou strukturou vlněného vlákna, které je tvořené mikroskopickými šupinkami, jeho celkovým přirozeným zakroucením a v neposlední řadě také strukturou moderních vlněných úpletů;
• antibakteriální schopnost - vlna je proteinové vlákno a takto na sebe váže mnohé škodlivé substance včetně řady virů a bakterií, přičemž omezuje jejich rozklad či množení. Velmi významným projevem této schopnosti vlněného vlákna je fakt, že vlněný oděv ani po několikanásobném užití nezapáchá. Popřípadě stačí vlněný oděv vyvětrat, čímž se případných pachů sám zbaví;
• vlna je hypoalergenní - nejsou známy žádné alergické reakce na vlnu. Avšak, nelze tuto vlastnost zaměňovat s tím, že někteří lidé jsou tzv. "alergičtí" na vlnu co se jejího omaku týče. Výběrem vlny Merino extrafine nebo dokonce superfine (se 16 mikrometry) lze případnému "nepříjemnému" omaku snadno zabránit. Tyto druhy vlny mají omak velice jemný až hedvábný;
• vlna chrání před UV zářením - což mnohá syntetická vlákna nečiní vůbec či jen nedostatečně;
• elasticita - úplety z vlny jsou přirozeně elastické, žádné příměsi syntetických elastomerů v úpletu tak nejsou zapotřebí. Vlákno vlny lze natáhnout až o 30% a poté se samovolně vrátí do své původní formy;
• duté vlákno - ovčí vlna je přirozené duté vlákno;

Vlněné vlákno jako jediný dosud známý textilní materiál v sobě snoubí všechny tyto vlastnosti najednou. Je to mnohostranný talent mezi vlákny, jakýsi "desetibojař" světa textilních vláken.

nejrozšířenější textilní vlákno na světě

Bavlna má dobrou pevnost v tahu a je poměrně dosti oděruvzdorná. Proto se používá zejména na výrobky, které jsou namáhány a musejí se často prát.

Výrobky z bavlny mají příjemný omak a mohou sát značné množství vlhkosti, například potu. I toto je jeden z hlavních důvodů, proč se bavlna rozšířila například do lůžkovin - 100% bavlna je dnes v tomto oboru nejpoužívanějším materiálem. Mokrá bavlna má však nepříjemně chladivý omak a zcela ztrácí svou i tak omezenou termoizolační schopnost.

Jeden z hlavních důvodů vysoké spotřeby bavlny ve světě je velmi výhodný poměr celkových užitných vlastností k ceně produktů - bavlna je poměrně levný textilní materiál, z přírodních zcela nejlevnější.

K nevýhodám bavlny patří mačkavost, žmolkovatost a velmi omezená termoizolační schopnost. Velkým problémem bavlny je rovněž otázka ekologie a ochrany zdraví při práci - viz článek Šárky Špačkové "Bavlna - špatné svědomí našich skříní", publikovaný ve společensko-ekologickém časopise Sedmá generace, vydávaném Hnutím DUHA.

Z důvodů, uvedených v citovaném článku, firma Schoeller ve svém programu organic prosazuje tzv. bio‑bavlnu - artikl Organic Cotton GOTS.